zdravim kolegyni z lorda :)
k tve povidce, ehm, uprimne receno, ze zacatku jsem se nudil, jednu chvili jsem se pristihl, ze skoro klimbam, ale jsem rad, ze jsem vydrzel, protoze zaver vskutku svizne odsypal a skoro mi bylo lito, ze uz to skoncilo.. :P
Celkově slabší část, než ta minulá, ale není se čemu divit, ta minulá je taky zatím nejlepší.
"Oheň v krbu plápolal a kousek od něj se nacházelo lůžko z měkkých ovčích houních, na kterém spočívala, a vedle ní ležel podnos s chlebem, pečeným masem a teplým bylinkovým čajem."
- Jediné nad čím se pozastavím, dost krkolomná věta. Stačilo by jen za "na kterém spočívala" udělat tečku a pokračovat novou větou.
První část, hlavně to dlouhé Narisino povídání mi přišlo dost zanedbané, takové na rychlo vymyšlené.
Konec byl zase naopak perfektně sepsaný. Od "Ohlédla se. Teď se nemýlila." Dobrý spád, dialogy, děj, popis. Vžil jsem se do děje, jako bych byl já sám někde přikrčený v temné uličce mezi zermery a potichu sledoval to hrůzné divadlo.
