Milá porotkyně!
Nevím, proč bych měl chtít někoho zabít nebo nad něčím brečet. Nechápu, jak Vás mohlo něco takového napadnout. - I když vlastně - Prastará lidová moudrost praví, že každý soudí podle sebe...

Tyhle povídky vznikaly proto, že si to čtenáři přáli. Kdybych nedostával vzkazy, abych psal dál, zůstalo by jen u té první, kterou na svých stránkách ("http://www.volny.cz/puldova/scifi") mám. Ostatně i na tomto serveru ta druhá povídka, kterou jsem sem dal ("Skládkokopové"), tady získala hodnocení 4.7 - tedy je asi dost dobrá. Asi tedy není nejhorší, jak ji vyhodnotili porotci. Uznávám ale, že žádná povídka se nemůže líbit všem, tak jako třeba žádná hudební skladba se nelíbí všem lidem bez rozdílu věku.
S kritikou už jsem se setkal. I kritické vzkazy mi chodí z mých stránek, ale je jich podstatně méně než těch, které mi povídky chválí, a chtějí vědět, jak to bylo dál. Už mi přišel i požadavek, abych ty povídky vydal knižně, aby bylo možné je mít i doma v knihovně, nejen na internetu. Jeden čtenář už mi také navrhl (tohle není z mé hlavy, i když to tak vypadá!), abych přístup k těm povídkám zpoplatnil (třeba formou SMS) a vydělával na nich.
Co se týče toho pravidelného umísťování na posledních místech - soutěže CKČ jsem se zúčastnil dvakrát. Potřetí už jsem tam neposlal a nepošlu nic. Pokud dvakrát znamená pravidelně - no, to už je věc názoru.

Že moje povídky nemají děj? To ať posoudí sami čtenáři. A že nemají scénář? Co tím chtěl básník říci? Co to je scénář filmu, to bych věděl, ale scénář povídky? Nemají to být ona antická pravidla výstavby dramatu, která jsme se učili ve škole? Je to už pár let, co jsem vyšel ze školy, takže nevím, jak se tomu ve školách říká teď. Zato ale vím, že když autor tyhle pravidla nedodržuje, tak jeho dílo nemá hlavu ani patu a nikdo mu nerozumí, nikdo se v něm nevyzná (ale zato je to dílo vysoce umělecké, o tom vůbec nepochybuji! Takové dílo by v soutěži určitě na posledním místě neskončilo!)

A ještě jeden detail: V té zmiňované povídce "Skládkokopové" píši o navigačním přístroji. V době, kdy jsem tu povídku psal, o nějaké GPS nebylo ještě ani potuchy. Byla to čirá fantazie. Dnes je GPS naprosto běžnou věcí. Když jsem tu povídku psal, ani ve snu by mne nenapadlo, že se něco z ní uskuteční tak brzy. Netroufám si odhadnout, co všechno dalšího z mých povídek se uskuteční ještě za mého života. Náhoda to ale rozhodně není: Všechny ty povídky jsem psal tak, jak si myslím, že (možná) jednou bude svět vypadat.
Jules Verne ve svých románech popsal řadu vynálezů, které se pak v pozdějších dobách uskutečnily. Ani on ale nebyl oblíbeným prorokem. Jeho román o Paříži 20. století mu jeho vydavatel Hetzel nevydal, protože se mu nelíbil - tak, jako se moje povídky nelíbí Vám. Až dnes víme, jak přesně ten Verneův popis odpovídá dnešním velkoměstům. V budoucnu se nepochybně stanou i další věci, které se nám dnes nelíbí - a přesto se stanou. A lidé v té budoucí době to nebudou považovat za nic nenormálního, natožpak špatného. Třeba na to ještě naopak budou hrdí.

Ale něco se Vám tou Vaší kritikou přece jen podařilo: Pokazila jste mi náladu.

Milý autore,
Prosím Tě, kde jsem psala něco ve smyslu toho, že kritizuji, ono slovíčko kritika je důležité, povídku, kterou jsem nečetla? Řekla jsem tu pouze, že jsem to nečetla stejně jako spoustu dalších Tvých prací, a promiň, to není zločin.

Pokud ses už mockrát setkal s kritikou, která se ti nelíbí, buď ji vnímej a možná se pouč, nebo nedělej nic, co kritiku vyvolává.

Já vím, proč jsi skončil na posledních místech. Protože Tvé práce porotci vyhodnotili jako nejhorší, a to v různých ohledech.
Nepřemýšlel jsi nad tím, proč ses takhle umisťoval celkem pravidelně? Není to divné? Nebo máš opravdu pocit, že změnit styl je nemožné? Je to těžké, ne nemožné. To poznáš, pokud budeš chtít.

Ohledně pravidla, které se zavedlo, jsi to uhodl.
No, ona ta změna by se bez Tebe asi nestala, si myslím. Nevadilo by mi číst deset románů, ale rozhodně by mi vadilo číst jich deset, z čehož čtyři by byly od jednoho autora a fakticky by ani za moc nestály. Jenomže jakožto tvor svědomitý bych se tím prostě prohryzat musela.

A jak sám píšeš: za normální se považují brutální krváky a Tvé je jiné, lidmi považované za nenormální, protože se tam nevraždí... Oprava. Tvoje práce, promiň, ale je to tak, nemají děj, zajímavé hrdiny, všechny mají stejný scénář a nemají pointu, což jsou tedy prvky, které tak obvykle v povídkách, tománech a všemožných lit. Útvarech čtenář hledá. Možná jsme moc nároční, ale taková už je holt doba.
Krváky také nemusím, nadměrné množství brutality mi vadí, ale alespoň se mi u čtení nechce spát.

Jestli jsem ostrá, drzá, chceš mě zabít, nebo máš pocit, že ti každou chvíli ukápne slza, je mi to líto.

Předpokládám, že to psala členka poroty soutěže CKČ, protože jak jinak by mohla vědět,
co se mezi porotci říká? Zajímavé je, že kritizuje povídku, kterou vůbec nečetla
(jak sama přiznává). Není to ale nic překvapujícího, s tím jsem se setkal už mnohokrát.
Povídku (či jiné dílko) si přečte jen jeden kritik, zkritizuje jej,
a všichni ostatní pak už jen tuhle jeho kritiku papouškují,
a nikoho už ani nenapadne, aby si tu povídku přečetl sám. Už jsem také zjistil, že nejsem jediný,
komu to vadí. Na tuhle praxi si stěžují i mnohem lepší a slavnější autoři, než jsem já.
Možná proto literární kritiky nemá nikdo rád. Jen bych si nepomyslel, že v tak prestižní soutěži,
jako je CKČ, se to dělá také tak. Pokud paní (či slečna) porotkyně neví,
proč jsem skončil na posledních místech, pak já to (na rozdíl od ní) už asi tuším...

Škoda, že paní (či slečna) porotkyně nenapsala, o jakou změnu pravidel se jedná.
V onom roce se totiž měnily pravidla pouze v tom, že v kategorii nejdelších povídek (novel)
může jeden autor přihlásit do soutěže jen jednu povídku. Když si představím,
že porotci musí v zadaném časovém limitu přečíst a zhodnotit všechny novely, každou v rozsahu až do
300 stran, od několika desítek autorů, pak to opravdu musí být muka.
Já bych na to tolik volného času také neměl. Z toho usuzuji,
že tahle změna pravidel by určitě proběhla i beze mne,
takže ty moje dlouhatánské povídky tady posloužily jen jako záminka.
Ostatně sama porotkyně píše, že jí tahle změna vůbec nevadí. Nedivím se.

A že mne někdo přezdívá Svazovač? Proč ne, nějakou přezdívku musí mít každý.
Zajímavé ale je, že když v povídce stříká krev na všechny strany a mrtvoly se vrší do celých hromad,
považuje se to za normální a správné, ale když se v povídce nikomu nic nestane,
považuje se to za úchylku a zvrhlost. Opravdu zajímavý názor.

Ještě k minulému přispěvku:
Pokud se ti nevložil konec, pak povídku rozděl na dvě části a jako dvě části ji vlož. Nebo klidně i jako tři, či víc. Mám pocit, že dlouhé články tu lidi moc nemusí. Pokud je to zábavné od začátku do konce, pak klidně, ale takových je tu málo.
V tom problém nevidím.
A ohledně odkazu asi nebudeš jediný, ale třeba jsi ho jen blbě vložil. Zkus to znovu.
Během víkendu napíši koment ke druhému Tvému dílku.

A hele, Svazovač :). Tak se ti přezdívá mezi porotci CKČ. Mimochodem, uvědomuješ si, že jsi spoustě lidí připravil doslova muka?
Tenhle kousek je z ročníku 2005/2006 a přiznám se, ještě jsem to nečetla. Nečetla jsem ani čtyři tvé romány z ročníku posledního. Četla jsem ale jednu povídku a musím říct, že... ti zatím nedovedu poradit jak to udělat, abys nebyl na posledních příčkách.
Ne, nebudu tu říkat, že vím, jak na to, ale každopádně vím, že letos se pravidla soutěže mění výhradně kvůli tobě (což mi nevadí).
Nic ve zlém, to ani v nejmenším.
Přeji spoustu krásně sadistických povídek a zvrhlých čtenářů :).

Konec to nemá, protože na tomhle serveru je asi nějaké délkové omezení, ale nikde se o něm tady nic nepíše, takže se o něm člověk (autor) dozví teprve až mu to konec povídky usekne. Pokračování ta povídka má, a nejen to, je totiž součástí celé sbírky, v níž některé povídky na sebe mírně navazují. Sbírka je na adrese "http://www.volny.cz/puldova/scifi". Tato adresa je také na tomhle serveru uvedená, je správná, ale přesto na tomto serveru nefunguje. Musí se tedy okopírovat do adresového políčka prohlížeče, samotný dvojklik na ni tady na tomto serveru nestačí.

Námět je zajímavý, zpracování už horší. Hlavně ze začátku se pořád opakují stejná slova, popisy jsou pak fádní. Ke konci se to lepší, ale pravděpodobně je to tím, že už se věnuješ spíš ději.
Nemá to konec, bude nějaké pokračování?