Já mám ráda podzim, ale zrovna teď mi mrznou nohy a snažím se do sebe nalít půl litru čaje :).
Tahle povídka mě oslovila. V poslední době jsem tu nečetla nic, co by nějakým způsobem vybočovalo. Dobré věci, to ano, i naprosto strašné, ale tohle bych neřadila ani do jedné té skupinky. Je to "něco," co patří tak nějak mimo. Pro mě je v tom zachycena, bude to znít divně, podstata těchhle dnů. Takže asi tak.

Nemám rád podzim, ale po přečtení tvého textu se pro mě stal alespoň na chvíli "přijatelnější"
:)