Vyrazil jsi mi dech, Heretiku, opravdu se mi to líbilo.
Navíc s Clarice nesouhlasím v tom, že lidé jsou líní rozepisovat svoje myšlenky. Právěže krátnou púovídku málokdo napíše, stejně tak kniha o rozsahu jako má Exupéryho Malý princ nikdy nebude stát ani za nic, když ji napíše někdo z nás.

Skutečné perly literatury říkají v málo slovech myšlenek tisíce, kdo myšlenky ředí prázdnými tlachy, ten si úctu nezaslouží.

líbilo se mi to, mělo to šmrnc a bylo to středně kýčovité (já to chápal tak, že je to schválně)

Ahoj, neříkám, že je to špatné. Jen je v tom potenciál pro delší věc. Ale samozřejmě je na tobě, v jaké podobě to nakonec bude :).
Psát podle snu je fajn. Znám to. Podle mých nočních můr vznikly povídky "Nesmrtelná", "Vzpomínky na smrt" a "Devátá zastávka." Všechno to tady mám.
A ještě pár mi jich tu straší na disku :).

Ahoj, moc děkuji za názor, ale myslím si, že delší bych to asi nenapsal, už toho podle mě ani víc nepotřebuje. Zvláštní pro mě je, že jsem ji napsal v autobuse podle snu, který se mi tu noc zdál. Ten sen byl právě o té vesmírné lodi, jak se rozpadne a zničí v nicotě a vzikne z ní nový svět (Velký třesk) a přitom, nakonec, asi to bylo silou mé vůle, se z toho všeho slavně vynoří a lidi uvnitř žijí dál, tak to je ve skratce ten sen, ostatní je jen omáčka :-)

Mám ráda tenhle vyprávěcí styl, ale už vím, co dělám blbě, když i tak píši. Čtenář se do toho tak nevžije. Tahle povídka je na to, o čem by mohla být, strašlivě krátká.
Nedávno mi říkala kamarádka, že krátkou povídku umí napsat každý. Neumí. Proč jen jsou lidi líní rozepisovat svoje myšlenky. Třeba z tohoto by byla skvělá novelka.