Proto raději jezdím na kole, i když dneska už to vyjde nastejno.

I když nemáš tolik času... mohl ses trochu rozepsat. Nastínit atmosféru jízdy, pocity chudáka babičky (něco jako ta moje, akorát že ta, když vyleze z auta, praští dveřmi, což nás přivádí k šílenství a chuti ji ještě svézt).
Konec je tedy ale DOST realistický.
O tom bych mohla vyprávět z nedávné doby, kdy jsme se během jedné cesty málem dvakrát vymlátili a to jen díky nějakým pitomcům, kteří ale opravdu netušili, že jedeme na pohřeb. Holt osud.
Ani ta srnka to netušila, přesto nás donutila pořádně zaměstnat brzdný systém a přední gumy :).
A kdybych nebyla připoutaná, mohla jsem ti teď vylíčit, jak to vypadá, když ti šijou hlavu a měníš přední sklo (tedy za předpokladu, že by mozek zůstal tam, kde má být).

Velmi jsem se bavil. S každou další přečtenou větou byl text lepší, jak do hloubky, tak co se napínavosti týče. Konec, sice mírně úsměvné, ale pěkné vyvrcholení.
Bodově nehodnotím.