Tome? Poklikal jsem na hodnocení "4", ale docela souhlasím s Monikou. Již jsem ti to říkal, že bys ve skoro všech svých básních mohl více zapracovat, vrátit se k nim po čase.
Opravuj a opravuj,
lepší bude pak verš tvůj!
:-)
"amorovo běsnění" - je pochybné spojení
Dara, nech't si opraví: "zmatené mY to nepřipadá"!!!!!
Nejsem Klára, ale opravdu Monika (i když... tady na internetu může každý říkat, co chce ;-)). Nečekala jsem, že stojíš o e-mailovou korespondenci se mnou ;-). Myslela jsem, že se vše "vyříká" tady v komentářích. Toť tedy můj důvod, proč jsem poprvé nevypsala svou adresu.
Z vlastní zkušenosti vím, že někdy má v sobě člověk zatraceně intenzivní pocit, který chce proměnit ve slova. Jenže čím je ten pocit silnější, tím se ta správná slova hůř hledají a výsledek dopadá většinou dost hrozně (to nebyl sice úplně Tvůj případ - kousky Tvých slok jsou skutečně super, ale někde... třeba ty 2 verše končící Amórovým běsněním... ;-/ ). Pokud se tedy jen potřebuji z něčeho "vypsat", je to jedno - víckrát to číst nemusím a nikomu jinému se to do ruky nedostane. Ale když bych to chtěla někomu ukázat, tak to po napsání šoupnu aspoň na několik dní (týden) do šuplíku, a když mi ten text vymizí z mysli, začnu být schopná ho opravovat po formální stránce (rytmus, nahrazování slov, přeskupení veršů...) - a teprve potom z toho (občas, velmi výjimečně ;-))) vznikne něco, co se dá číst.
Při četbě Tvé básničky mě napadlo, že Tvé psaní asi funguje podobně jako moje. Proto jsem jen ve zkratce vyjmenovala, co se mi nezdálo, a doporučila jsem tu fázi "formálního vylepšování", protože myšlenku to má, a řekla bych, že dobrou. Proto mi přišlo škoda, žes tu báseň nechal v téhle prvotní verzi. Rozhodně jsem Tě nechtěla nikterak shodit.
P.S.: Tak, a teď se do mě pro změnu můžeš pustit Ty za můj pravopis v tomhle "příspěvku". ;-)))
Tož, zdravím všechny, Maru, Daru, Eventris, Imeollu a Moniku!
Předem chci poděkovat za toliko hojných komentářů na moji básničku uveřejněnou na Jeremiho servru, takovou spršku jsem vůbec nečekal :-) a dosti mě to překvapilo.
Ten rytmus určitě ještě vylepším. Tohle je totiž jeden z těch veršů, tzv. na jeden dech :-). Tzn., že jsem to prostě napsal za jeden večer. Jen mě zajímal názor. Píšu jentak, většinou sám pro sebe, ikdyž už se našli i výjimky (viď, Imi :-)) a většinou tam zachycuji své pocity, dojmy, aktuální problémy, ekologické otázky aj. Prostě co mě napadne a zajímá. Tož chci tím říct, že je to čistě amatérské a dosti mě překvapil stejně vůbec pozitivní ohlas. Nečekal jsem to, ale nebojte, neusnu na vavřínech :-).
Ještě jednou všem vřelý dík za zhodnocení.
Ling vai Li a slunko na cestách...
sir Tomáš "Skřítek" Holub z kraje Vítkova hrádku
P. S. Nerozumím jen, proč paní/slečna Klára (nenechala odkaz na sebe, tedy anonym) vystupuje anonymně a docela mi přijde, jakoby se styděla či co. Za její negativní komentář samoz děkuji a zamyslel jsem se nad ním, avšak nemyslím si, že je mé vyjadřování tak hrozné, jak sděluje.
Mare17:05:22 03. 10. 2002
Nevím jestli kulhá "rytmus".... , ale je znát, že toto šlo opravdu z hloubky.
Někdy to prostě musí ven, všechen strach, bolest, naděje.
Co mohu říci snad, nepřestávej doufat!!!!
