Ahoj Radime!
Říkám si: "Á, hleďme na nového autora v čítárně..." A hned na to, poznávám, že není nový. Ba co hůř, já mu tu v roce 2003 strašlivě strhal básničku Babička, jak na to koukám dnes, snad až nespravedlivě. Je to šest let, vem to čert. A promiň :-)

Dík za "Loutnu"! Hodnotné dílko, líbí se mi.
Je neotřelé, že celou myšlenku nám povíš už v prvních třech verších - rozhodně to působí zajímavě a vybočuje to ze stereotypu. Následně nám báseň zatančí scénický tanec o tom, čím vším pro tebe je. Ten tanec nepřestává až do konce a je uzavřen skrytou pointou, u které není jisté, co jsi tím sám myslel. Čtenář má šanci vyložit si "přivolávající spánek věčný" po svém. (že opravdová poezie je dokonalá jak smrt sama?) Ty rád vidíš smysl života ve věčném kontextu se smrtí.

Co tedy chválit? Je to pěkné, je to originální, píšeš svůj vlastní styl! Bravo!
Gratuluji k veršům, které jsou skvělým básnickým postřehem: ""Bojím se každého probuzení, které smrt znamená si.""

Co vytknout: Poslední dobou si cením, jsou-li myšlenka i její rozlety v méně verších. Ano bylo by to lepší, kdyby to dokázalo být kratší. Ale to už nepředěláš, nad slunce jasné.
1. měl by ses ve "scénickém tanci" vyvarovat jazykolamů a veršů, které zní drmolivě: ""když snažil jsem se rozpoznat její nejzvučnější tón"" Nesedí mi tam slovo "rozpoznat" - je jakoby moc konkrétní a málo poetické (vzhledem k tomu, jak poeticky ti to plynulo předtím). A nejde pořádně vyslovit "nejzvučnější". zaškobrtne se na něm nejen jazyk při recitaci, ale i oči při čtení.

2. Sloka ""přál bych si ji slyšet...""atd. - tady asi nejvíc roztahuješ. Mohlo se to říct méně slovy. My víme, jak strašně mco si to přeješ :-)

3. "destrukce" - nehodící se slovo. Nemůžeš používat tyhle odborné výrazy ve stejné básni jako "struny z labutích per". Má to úplně jinou poetiku. To je jakobys míchal nespisovná a přespisovnělá slova, nebo spíš česká a slovenská.

4. Jaktože lucifer "strašně mlčí" a předtím byla poezie "hřmotným tichem" ? Myšlenka tvé básně je založena na tom, že poezie a lucifer - současná náplň tvého života - jsou největší protiklady, jaké mohou být. Když jedno je hřmotným tichem, druhé musí být mlčícím lomozem. Musí to být úplný protiklad. tys jakoby ticho a mlčení připodobnil.

Ale to jsou spíš dohady na dlouhé zimní večery :-)
Pokud chceš, ohraď se v mailu ;)
Díky za počtení, měj se!