vI2evt http://www.QS3PE5ZGdxC9IoVKTAPT2DBYpPkMKqfz.com

Ahoj Felixi,

Děkuji za dlouhý a upřímný rozbor mého básňosvěřování.

K té délce. Ano je dlouhá, je to má nejdelší tvorba – zatím.
K tomu sama a pomalu. Nezaregistrovala jsem to, asi bych to změnila, ale když už jsem to nezměnila při úpravách tak to nechám. Jen k tomu tedy říkám, je to zdůraznění toho že jsem sama a že prostě skonávám. Nezvládám…

Souhlasím tato moje báseň je zpověď z mého stavu a všech nahromaděných citů, které bouchli v jednu chvíli.
Chápu, že to má být pro čtenáře, ale tahle je pro mě, dala jsem ji přečíst příteli, aby věděl co jsem cítila v ten den jak jsem se mu zhroutila. Na něj to působilo jako bomba. Byl z toho přímo K.O. a ty city cítil plnou parou. Četl tu báseň 5x jen přede mnou nevím kolikrát ji ještě četl sám. Asi, že se ho týkala, sice nejenom jeho, ale svůj podíl měl. Možná jsem se tak i svěřila z toho o čem se mi mluví špatně.

Komentáře
Jsem ráda, že tě to tak zaujalo. A je to pravda že přilétla vzduchem. Telefony přece už dávno nejsou pevné .OD
A také mi ta sms fakt přišla. Nějak se mi to spojilo a je z toho první sloka.

No jo svůj styl si už neodpářu. Ale aspoň dělám pokroky v první sloce .OD
Moc nemusí? No toto. Tak to mě ranilo. .o(

Přečetla – zhroutila
Ledabyle ani ne, ale je to spíš tak jak to byla pravda. Přečetla jsem si ji a pak padala do deprese…

Bohužel pro čtenáře, ta síla té výpovědi byla v tu chvíli silnější. Nebyl tu nikdo komu jsem to mohla říct, tak jsem to svěřila papíru.
Škoda že ti to tak tam hapruje, ten konec to tvoje auto. I když říkám o sobě, že jsem na rým. Myslím, že tato báseň je prostě moje „zpověď“ papíru a u téhle konkrétně mi nešlo o rýmy o stavbu, ale o to vypsat se a někomu to říci, i když jenom tomu listu.

V 3.verši bych bez diskuzí vyhodil "ho", v 4. si oprav překlep "jsme".
- hledám hledám nenalézám. Nevím co kde myslíš .O( jsem slepá.
Takže u tebe vede první a poslední tak aspoň že tu housku mám dobrou. Vyšperkuji náplň.

Jinak děkuji za rozbor, co bych bez tebe dělala :OD

Mně se báseň líbí! Neřekl bych bezvadná, ale rozhodně velmi dobrá! :-)

DÉLKA
Celkově je až dost dlouhá. Ukazuje se to i v závěru, kde máš v předposlední sloce "Sama v koutě pomalu zmírám" a v poslední "sama v koutě pomalu umírám." Opakuješ se, ale nejenom tímto, někdy své pocity popisuješ stále dokola podobnými slovy.
Text je částečně zpovědí, svěřením se, vylitím srdce, částečně básní. U svěřování samozřejmě své pocity neustále dokola popisujeme, hovoříme dlouho, zabýváme se sebou. Báseň by měla být napsaná tak, aby co nejvíce žila v čtenáři, v každém ze čtenářů.
Tento text žije pořád mnohem více v tobě, než v ostaních čtenářích - není dokonalou básní, je básňosvěřováním :-)

KOMENTÁŘ K PRVNÍ SLOCE
První sloka je podle mě úplně nejlepší!
""Jednou večer mi přišla vzduchem / v telefonu zazněl tón / a já slyšela jen jedním uchem"" - to je tak lahodně řečené, plyne to jak voda. Každému v sekundě vyvstane ta situace, každý ji prožívá s tebou.
Oceňuji, neskonale oceňuji, že máš hned na začátku básně něco, co osloví čtenáře a přitom je to silné a významné. Na jedničku s hvězdičkou! Začínáme báseň - hoďme něco, co si čtenář lehce a přitom silně představí, tím je vtažen dál!

Navíc je hezké, že "přišla vzduchem" jak tragická situace, tak samota, beznaděj a další pocity, tak i ten samotný signál do telefonu, smska. Vlastně jedním slovním spojením říkáš trojí. Úchvatné!

Dál přijde typický styl Laminie. Něco, co už je tvým básněním a zde to ostatní čítární čtenáři moc nemusí :-)
""Když jsem si tu zprávu přečetla, / tak jako by mou zeď, ta věc zhroutila."" Přečetla a zhroutila, ta slova se rýmují dost ledabyle. Přesto se rýmují, pořád je to báseň, báseň se kterou si někdo dal práci. Ale síla výpovědi nám zde tu báseň jakoby rozbořila. Mluvíš o zhroucení a v tom se nám začne hroutit i ta báseň:-) Rytmus ztratí, rým visí na vlásku, jak auto, u kterého někdo příliš rychle pustil spojku a ono dělá "hrk, škyt, bluft" a přískokem vpřed. Precizní tikot motoru je ten tam.

V 3.verši bych bez diskuzí vyhodil "ho", v 4. si oprav překlep "jsme".

Dál to je taky dobré, občas míň, občas víc, hodně se mi líbí až ta závěrečná sloka "něviděna, přepadena..." :-) Ale o tom až někdy příště...

Přiznávám se, jsem ten rýpal rýpalovec, kdo Laminii peskoval po mailu. Já si myslím, že šedá je dobrá, ale je to šedé moc, přisvětlil bych.

Tak radši předem než mě zato pokáráte:

Šedá písmo: Když jsem to upravovala tak jsem tam automaticky dala šedou. Prostě ta nálada taková byla. I ta báseň je taková ZTRACENÁ. K básním nepatří jen slova, ale i tvar a barva. Dává jim to duši a to jí víc podtrhává myšlenku a pocit.

Pokud na to špatně vidíte - tak vidíte rozostřenost pocitů při psaní. Náladu tak šedou a mlhavou že to až děsí.