16 let... OK, asi nejhornější hranice mého tipu. Ale pořád jsi tvárný materiál a formování tvé osobnosti (a tudíž i stylu psaní) není u konce. To je dobře. Kdyby ti bylo 25, bylo to horší :-)

Fajn. Moje první dvě rady do budoucna:

1) Až něco napíšeš, projeď to a zamysli se nad každou postavou v textu (i těmi vedlejšími). Odpověz si na otázky, kdo je to vlastně zač, co už zažil a co od života očekává - a potom pečlivě v celém textu zkontroluj, zda tomu jeho chování odpovídá.

2) Než sem vložíš celý text. Přečti si ho nahlas. Leckdy při tom najdeš špatně poskládané věty, které prostě znějí blbě (to poznáš) a budeš je moci opravit.

Pak bych ti ještě mohl doporučit, abys dal dílo před vložením přečíst učitelce češtiny, která ti vychytá pravopisné chyby... Světe div se, já to dřív dělával. A myslím, že bude ráda, když uvidí nějakou mimoškolní snahu.

Je mi16 let. No zkusim se zlepšit.

Ještě jedna věc, kterou jsem psal už do komentářů k tvému předchozímu článku: Čti ostatní autory a porovnávej rozdíly. Jak oni píšou dialogy, popisy scenerie, jakou mají slovní zásobu apod. Nejspolehlivější cesta nahoru.

Puff... No... Hmm...

Sice pořád plné pravopisných i stylistických chyb, ale musím uznat, že je to o něco lepší, než tvá předchozí díla, co jsem četl (možná by sis mohl přečíst můj komentář k nim)

Znovu ti musím položit otázku, kolik ti je let, protože je to dost podstatné. Vůbec nevím, kolik toho od tebe můžeme očekávat (škoda, že se tenhle údaj nevyplňuje povinně jako přezdívka)

Příběh sice zajímavý, ale plný logických chyb! Že bych po osmi letech nevěděl o spolužákovi (nebo o žákovi, když to vezmu z pohledu učitelky)? Učitelka působí na stejné mentální úrovni jako žáci... Satanista, který zjihne, jen protože dostane dárek od spolužáků? Navíc knihu, ve kterou nevěří?

Taky moc rychle skáčeš. Začneš o něčem psát, ale než dokončíš myšlenku, jsi u jiné... Děti nejdřív poslouchají (popis na 2 řádky), potom se pustí do jídla (popis na 2 řádky) pak běží na dárky (o tom už píšeš téměř v celém zbytku, to je OK) - ale mnohem logičtější by bylo prolnout všechny tyhle aktivity...

Ale abych jenom nekritizoval, je tu pár věcí (obvykle idejí), které se mi líbí. Ten nápad s prázdným dárkem vůbec není špatný a občasné proložení scénou z Betléma je taky fajn...

Máš jeden velký problém, a to je, že odbýváš svoje postavy. Jsou strašně nevymyšlené. Já sám jsem tímhle trpěl (a neříkám, že už netrpím). Strašně se omezuješ v pohledu na ně. Všechny až příliš vychází z tvého nitra a všechny přizpůsobuješ svému egu. Důsledek toho je, že jsou v podstatě všechny stejné a to je chyba! Rozlišuješ je jen jedinou vlastností - tenhle je satanista, tenhle je nenápadný, tohle je šprt, tohle je učitelka - ale ve všem ostatním jsou stejní!

Zkus pro příště víc zapracovat na postavách. Vytvoř jim jejich svět, rodinu, ze které pocházejí, jak přemýšlejí o ostatních, jak reagují na různé situace (písemka, svátky...) Kdo se s kým kamarádí, ale hlavně, kdo má jaké vize!!! Nedělej z nich jen dav, který začne jednohlasně zpívat koledy a bezmyšlenkovitě pojídat cukroví...