Je to opravdu zajímavá úvaha, ale na takové myšlenky většinou nepřicházím, když na tom nejsem nejlíp. Asi jsem moc materialistická.

Dokonale jsi vystihla mojí náladu, když mi je mizerně. Na tohle všechno často myslím a je mi z toho blbě. Vždycky se z toho ale dostanu, udělám další krok a pak ještě jeden a svět kolem mě, je zase o něco hezčí. Proč? Protože jsem se nezahrabala do vlastní samoty a pocitu nepotřebnosti a vykročila vpřed.
"I udělat krok špatným směrem je lepší, než zůstat stát." Nevím, kdo to řekl, ale řídím se tím dosti často.
Nezůstávej stát a piš dál, protože tohle tvé dílko je opravdu jedinečné a v jistém smyslu dokonalé. Dávám za 5