|
Jako kyvadlo hodin život jde dál,
výkyvy ze smutku do štěstí,
nikdy to není to, co by sis přál,
slunce však vyjde zas po dešti.
Jako sedátko houpačky pro děti,
pevná je půda pod nohama,
děvenka s mládencem v obětí,
však hlava její je zamotaná.
Ze zábavy do práce, tam a zas zpět,
rychle jen přehodit výhybku času,
bez které těžko by točil se svět,
bez které pozbyl by života hlasu.
|