"Nemilosrdná..."

"

„Mě se bát nemusíš…“
šeptá Ti tak sladce.
Šklebí se však jako středověký kat.
I lvovi ztupí zuby, drápy,
zchromí vůli se s ní rvát…

Bezpečný přístav vymění Ti
za nebezpečně strmý sráz,
a po jediném dalším kroku
Ti bez milosti zláme vaz…

Svou zákeřností zraňuje Tě
zlomyslně zas a zas.
„Pohádkám chceš blázne, věřit?“
že prý vyléčí to čas…

Na mysli pak vytane Ti:
„Kam zmizelo mé brnění a štít?“
Proč tak hořké poznání je,
že s ní i bez ní nelze žít?