Ty a já
Šla zima krajem a kolem mne
Vše temné a bezvýrazné bylo
Až jednou, tak kolem poledne
Náhodné setkání můj život proměnilo
Potkal jsem Tebe, spanilou
S jasnýma očima a vlasy barvy mědi
Dívku sličnou, a přitom tak nevinnou
Tvůj úsměv vytáhl mne z nevýrazné šedi
Lidé řekli mi o něco později
Že v Tvé hrudi umělecké srdce bije
Chováš v něm lásku a hlavně naději
Duši máš plnou divoké fantazie
Přišel nový rok a s ním druhý leden
Já přišel s růží, tys stála na mrazu
Naše dva životy spletly se v jeden
Tak zrodil se vztah, jenž se zdál bez kazu
Však člověka zdání často klame
A naše slunce brzy zakryl mrak
Nezmůžem nic, když nás srdce zklame
Také mně stalo se to mnohokrát
Nebyl jsem sám, koho jsi v svém srdci chovala
Těžkou otázku sis víc než měsíc kladla
Jediná odpověď se v mé mysli ozvala
Mnohem dřív, než po týdnu konečně padla
Tehdy naše cesty rozešly se
Stín znovu naplnil mou mysl
Zda-li zas po noci rozední se?
Svět kolem mne ztratil svůj smysl
Z temnoty však nové světlo zrodilo se
Konečně skončil čas bolu
Nové poupě lásky rozvilo se
Jsme zase spolu
Ty a já
|