Cesta za koksem

"

Nikdy už nespatřím,
tvou krásnou líc,
jak hrozná to skutečnost,
a já doufal sic.

Jen mrtvá barva stěny,
pokoje nemocnice,
bolestí plné steny,
ubohá kolednice.

Co chtěla stále víc,
větší smrti dávku,
a chtělo se mi říct,
že měla kouřít travku.

Nejít dál,
nechtít víc,
proč ptát se mám,
co chci řict?

Jediná odešla,
já půjdu za ní,
za koksem odešla,
má bílá paní.