|
Lidé se mne ptají, proč se stále mračím,
a já se jen svoje slzy polykati snažím.
Jak jsou jenom hořké, mám jich plná ústa,
nemohu už zpívat dále, rybník by tu zůstal.
R: Proč se lidé pořád dívaj
jak mi život vadne
pomlouvat a odsuzovat
je přes tolik snadné.
Lidé se mně ptají, proč si líčím tváře.
Já bych se jen zbavit chtěla ztajeného pláče.
Ten pláč přijde v noci, když usínám sama,
když mě nechceš, jiného jdu oblažovat pána.
R:Proč se lidé pořád dívaj,
jak mi život pustne
sami mají svoje duše
ještě více hnusné.
Lidé se mě ptají, kam to chodím v noci
a já se jen hledět bojín v tvoje modré oči.
Ty oči mě pálí, jako dva hřebíky,
tohleto být nemuselo, nebýt mojí pýchy.
R: Proč se lidé pořád dívaj
že si život ničím
jak mi srdce nezatluče,
není pro mě ničím.
Lidé se mě ptají, proč se k ránu vracím.
Nevědí, že z alkoholu krev už dávno zvracím.
Jak je jenom silná, tahle slivovička,
ještě pár dní, než mi doktor zatlačí na víčka.
R: Proč se lidé tiše dívaj
jak mě z dveří nesou
mě si jen za ženu vezme
věčný Smrťák hezoun...
|