Temné slunce v duši
"
Z temnoty vzešel svět,
do temnoty zase pojde.
Nevrátíš to nikdy zpět,
stejně na to dojde.
Však nevěř Bohu,
ani ďáblům, jemu vzbouřeným.
Není pravdy na tom trochu,
neciť se ničím soužený.
Až obestře nás tma,
zmizí všechny rozpory.
Skončí každé „já“,
nehledám už opory.
Konec štěstí, trápení.
Nezbude už nic.
Zla ustane páchání,
dobré skutky nikdy víc.
Neodvratnost je konce,
už kráčí poslední jistota.
Už zvoní pekla zvonce.
Už končí léta Kristova.
Zbytečná je každá snaha,
směšná zdá se každá touha.
Vidíš krev na rukou vraha,
jenž v kapli Satanu se rouhá
Není trest pro mě a tebe
a není ani odplaty.
Nečeká tě sladké nebe
a nedočkáš se pochvaly
Až svět začne padat na kolena
V zoufalství, a pochopí,
že není vyšší moc, jen temnota
jíž žádná zář neprostoupí.
|