|
Nevím co psát,
nemám o čem snít,
chce se mi řvát
a nemám co pít.
Tak co dělat mám,
jsem tu teď sám.
Včeras tu byla
a bylo nám hej,
u mne se skryla
a bylas ta nej,
však co dělat mám,
teď zůstal jsem sám.
Po tobě stýskání,
v duši jen žal,
na další setkaní
s tou, co jsem znal
zbyvá jen zoufat dál
život mi ji teď vzal.
Nač jsou ty naděje,
marná má snaha,
vše živé umírá,
i ty, má drahá,
jak se s tím smířit mám,
zase jsem zůstal sám.
Však cos mi tu nechala
vděčen teď přijímám,
je celá ty
tvá malá,
maminka odešla
však táta zůstává.
Bude nám osud přát,
i ty budeš stále s námi,
dám koně přepřahat,
vyjedem lučinami.
Ta malá si zapěje,
že na světě smutně je,
smutně a krásně.
Jsi tam a my víme, že s námi
a i když se loučíme
překrásnými květinami
rád jsem, že bylas tu
v každé mé chvíli
a malá pochopí,
jak jsme si zbyli.
Buď ti bůh milostiv
na cestě poznání
v nebesa modrá.
|