Ať žije... No, to je jedno

A bylo léto. Slunce právě měnilo vše na povrchu zemském v nebývalou krásu a lidé mezi obvyklým studováním země občas zvedli oči k obloze a pokud to bylo ve správnou chvíli,mohli dokonce spatřit hvězdy.Ti které letní hvězdy okouzlily, pak zvedali hlavu i v zimě, ale většinu tajemná dění na obloze moc nezaujala. Ta nádherná hra světel, jako když se v paprsku slunce, procházejícím škvírou v záclonách, zatřpytí hravým batoletem rozsypané korálky. A ejhle, jen aby je nevdechlo, každá krása umí i zabíjet a za každou krásu se platí. Ať už životem či jinými hodnotami. Jakou má asi hodnotu kostlivec ve skříni? Je to ještě život, nebo je to jen hromádka vápníku? A kdy to život přestal být? Při smrti? Že by? A byl to vůbec někdy život? A byla to vůbec někdy smrt? A cožpak před narozením to život nebyl? Je narození začátek nebo konec? A co smrt? Každý jednou musí tam na druhou stranu. Ale která je to strana? A na které stojíme my? A jsme živí nebo mrtví? A není těch otázek nějak moc? Upíři si na nás brousí zuby a o jiné havěti ani nemluvě. Takové krematorium, které svými miloučkými výplody špiní nadýchané, šlehačkové obláčky plující nebesky modrou oblohou. A hle! Andělé zanechávají stopy a bílými řezy rozdělují oblohu na suverénní státy. Andělé jsou taky pěkní, mají křídla a umí létat. Tedy, né že by uměli ještě něco, ale aspoň je na co koukat. Kdepak asi mají duše? Spasil je někdo? Nebo si tak poletují za trest? Pán Bůh jim zřejmě zadal obletět tři kolečka kolem té modré kuličky, která z téhle vzdálenosti vypadá ale úplně stejně, jako všechny ty ostatní modré kuličky v tom koktejlu. Ty ostatní barvy nestojí za nic, ale ty modré. Ó, na těch se vždy něco děje. Co kdybychom dali dvě modré dohromady? Nepokoušou se? Och to ne, vždyť jejich zuby již jsou dávno úplně k ničemu. To by museli být psi, nebo jiné šelmy. Ale proč by se pak kousali? Cožpak jsou tak blbý? Logicky asi ano. Když nepřežijí ani na svém světě a chtějí jich víc. Čím víc světů, tím víc věcí. Čím víc věcí tím méně světu. Svět se točí, ale jinak... Že už ho z toho nebolí hlava. Aby už raděj bylo po létě, lidi napadají nebezpečné myšlenky, jako třeba hledět k nebi. Pche, ještě tam tak něco objeví a co potom? My jim dáme demokracii, prý vláda lidu, to tak. Všichni jsou si přeci rovni, jen ti co si to mohou dovolit si mohou být rovnější. Proč by se pak jinak snažili, že? Není nad to, když můžete sousedovi před obličejem prosvištět v novém modelu vybavaném enormními airbagy. To pak ani paní nestihne zabalit kufry, jak rychle se zdekuje. A nebo ne? Že takový nejste? Ano i šílenci nejsou výjimkou. S teoretického hlediska je nenulová šance, že se stane cokoli a proto budiž Konec.???