Bez názvu...

Nudil se, nudil a měl hlad. Tohle místo ho zaujalo, líbila se mu místní atmosféra.

Hned jí uviděl, seděla sama u stolu, nevypadala že je tu s přáteli.

Osamocená a docela hezká, co víc si přát?

Jak na ní?

Zkusíme klasiku.

Přistoupil k ní a oslovil ji.

"už vám někdo řekl, že jste krásná?"

"Jo, to my říká každej druhej, co chceš?"

"hmm. Takhle by to nešlo, mohla by jste se mi podívat do očí?"

"Chmm, klidně, ale..." Její oči se ponořily do temnoty jeho pohledu.

"Pojďte za mnou."

"Ano, pane."

Vešly na dámské záchodky, jeho jakoby každý přehlížel, nevšímaly si ho a nevědomky mu uhýbaly. Došly až do kabinky ve které bylo zamřížované okno.

"Pojď blíž." řekl on.

Posadil jí za záchod, políbil ji na tvář, po chvíli jí přejel jazykem k uchu a začal jí cumlat ušní lalůček. Pravou rukou jí obejmul okolo ramen, levou překryl ústa. Od ucha se přesunul níže a líbal jí krk. Pevně stiskl, v šeru se zaleskly dlouhé špičáky. Políbil jí krk v posledním dlouhém polibku, špičáky si razily cestu kůží k tepnám. Stékající pramínky krve, které hladovými ústy nezachytil, tvořily na bílé blůze rudé květy.

Potichu, jak jen to šlo vysunul mříže ze zdiva a vyhodil její bledé, bezvládné tělo do kontejneru pod oknem.

Odešel ze záchodků, ústa si utíral hedvábným, tmavě rudým kapesníkem.

Než odejdeme, co takhle místní nabídku alkoholu? Už jsme nepily alkohol ani nepamatujeme.

Sedl si na barovou stoličku a letmým pohledem přejel nabídku lihovin od shora dolů a odvrátil pohled na barmanku.

Opět se podíval na nabídku, aby se mohl přesvědčit, že to správně přečetl.

Tomu říkám název, originální, to zkusíme.

„Dáš si něco, nebo jenom okouníš?“ Otočila se k němu barmanka.

„Ano, chtěl bych tohle.“ S pobavením ukázal do nabídky. „Jeden Krvesaj.“

„Hmm,” Zamyšleně se na něj podívala. „Předtím sem tě tu neviděla, nasával si jinde?” položila před něj skleničku s temně červenou kapalinou.

„Dalo by se to tak říci.” Řekl a vypil sklenku na ex.

„A kolik si toho už dneska vypil?”

„Poměrně dost.“ Přišla pobavená odpověď „Ale něco by se do mě ještě vešlo.”

Upřeným pohledem pozoroval barmanku, která se začala věnovat dalším zákazníkům, když se mihla kolem, zeptal se.

„V kolik tady končíte?”




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/