Nešťastná láska, která pálí
Láska, která pálí,
bez opětování citu,
láska její opětování je v dáli,
krása i zklamání z jejího pocitu.
Oči plné strachu z odmítnutí,
dvakrát nevkročíš do stejné řeky,
ač mne to něco stále nutí.
Láska jako cit či bol,
neboj, nevládne mnou alkohol.
Jsem upřímný, jako celý život snad,
proč? Rád se světu v pravém světle ukázat.
Proč vlastně básním a nemohu spát?
Tak těžké je být osamnělý
a přitom neštastně milovat...
|