Předzvěst smrti,Kapitola5.Atiina aqa

5. Atiina aqa

 

     Z jihu zavál teplý vítr a jemně mě pohladil po tváři. Spala jsem neklidně, zespodu tlačila studená hlína, zmrzlá na kámen.

     První změna, kterou jsem poznala hned po procitnutí byl vzduch. Byl teplý a vlhký. Slastně jsem ho nasála do plic. Postupně mi začínaly fungovat všechny smysly. Slyšela jsem, jak někde poblíž tiše zurčí voda. Ihned jsem zjistila nejbližší určení místa, kde jsem – koruny vysokých listnáčů se kývaly v lehounkém vánku. Oddechla jsem si. Už nejsem na mrazivém severu.

     Pomalu jsem otočila hlavu na ztuhlém krku a uviděla hrubě otesaný kamenný kvádr. Zvedla jsem se na unavené nohy a pohlédla na horní desku. Užasla jsem. Tady šumí ta voda! Ale ne obyčejně. Ve veliké mělké míse šlehala nízkým plamenem. Byla průzračně modrozelená. Poklekla jsem před tím oltářem přírody a všimla si písmen vyrytých po obvodu kruhu. ATIINA AQA – psáno Nikuérsky, což znamená Hořící voda. Nemohla jsem se nabažit pohledu na tu zázračnou krásu. Pomalu jsem přibližovala prsty k...ohni nebo vodě?...Při prvním doteku jsem se přesvědčila, že je to opravdu voda s vzezřením ohně. Příjemný pramen schladil mou horečku.

     Znenadání jsem odněkud zblízka zaslechla hlasy. Byly to dvě dívky a jistě se šly napít ze studánky. Instinktivně jsem se schovala za křoví. Podivila jsem se tomu, že se hádají. „Lady Meniior, nevim co si vo sobě sakra myslíš! Snad, že si hezká, milá, chytrá,...“ bylo řečeno velmi ironicky. Oslovená se pokusila té druhé skočit do řeči. „Ale...¨!“ „Mlč! Víš, ty si asi tohle všechno opravdu myslíš, jinak bys tak nekoukala po Chrisovi! Hm? Ale ten patří jenom mně!“ Už jsem je i viděla. Jedna byla vysoká štíhlá blondýna. Měla jasné zelené oči a tenké břečťanové šaty. Druhá, trochu menší plnější bruneta měla oproti Lady naprosto rovné vlasy. Její dlouhé rudé šaty jí splývaly z boků až na zem. „Gabriello! Dobře víš, že Christian miluje mě. Nikdy ho nedostaneš, tak nevim proč vo něj tolik stojíš!!!“ Dívčiny černé oči zajiskřily ďábelským pohledem. „Alexandro, braň se!“ Zatajil se mi dech. Alexandra Meniior – plácla jsem se do čela. Tak je to opravdu moje máma. „Můžeme to snad vyřešit i jiným způsobem!“ řekla ostře Alex, ale zároveň dodala „Solore mi told!“ A kolem ní po zemi neviditelná ruka vyžehla jedovatě fialovým plamenem kruh. „Si zbabělá!“ křikla Gabriella a odběhla.

     Angelina nebyla schopna do teď promluvit. Teď jí ale došlo, že se může na všechno zeptat. Rozešla se k ní rozhodným krokem. „...Mami?“ řekla nejistě. Vůbec nereagovala. Položila jí ruku na rameno, ale těsně předtím než se dotkla její kůže, ji neviditelná síla zastavila. Alex se zatřásla chladem. Ona mě necítí. Asi do tohohle nemohu zasáhnout.

     Alex přistoupila ke kvádru a smočila si do vody ruce. Před Angelinou Vyvstávaly otázky jako noční můry. Hloubavě se jí míhaly před očima. Co tu dělá Alex? Proč jsem vyslechla zrovna tohle? Do háje, já nevím! Sedla si nešťastně a složila hlavu do dlaní. Horké slzy jí stékaly po bledých tvářích. Jak dlouho si se mnou bude osud pohrávat? „Celou věčnost“... vzdychla medovým hlasem Alex. To už ale Angelina neslyšela. Vyčerpaná se sesunula na zem u pramene a usnula.

     Zdál se jí zvláštní sen. Hořel srub, ale ona se nemohla zvednout. Byla noc. Ležela mezi dvěma stromy. Ne, nemůže ho jít zachránit. Jinde má důležitější poslání. Ale co Sauron? Odpovědí mi bylo zapraskání trámoví a zhroucení celé stáje do plamene. Ne, takhle ne! Skoro se jí zastavilo srdce...ale tlouklo ještě předtím? Najednou však radostí málem vyskočila. Před zářícím srubem byla vidět silueta přistávajícího draka. Když ji uviděl vydal žalostný kvil a odletěl.

    

     Nejistě jsem se posadila. Šero svítání mi nejasně připomnělo, kde jsem. Čekala jsem snad, že budu někde jinde? Ptala jsem se sama sebe, když jsem před sebou uviděla kamenný kvádr. Z vody vzcházela mihotavá zelenomodrá zář a osvětlovala nápis vytesaný kolem mísy. Musím jít dál. Jako by mi to někdo našeptával. Naposledy jsem se zhluboka napila chladivé lahodné tekutiny, obrátila se zády k svítání a vyrazila na západ.