Naše růžová budoucnost

Asi každý v životě zažil úspěch i zklamání, radost i smutek. Jednou z těch radostí je slyšet anebo sám říkat: "Mám tě rád.."

Už když se narodíme, slyšíme ta krásná slova, kterými rodiče dětem mažou med kolem úst, aby neviděli pravdu. Aby si užívali svůj bezstarostný dětský život a důvěřovali těm, kteří je MAJÍ RÁDI.
A my to tak necháme..

Představme si nyní malou, tak osmiletou holčičku, která byla od malička vychovávána v lásce, důvěře k druhým a nikdy nepoznala tvrdou realitu doby. Hraje si venku na pískovišti, přistoupí k ní starší muž, dá jí čokoládu a řekne: "Mám tě rád.."
A my to tak necháme..

Takového děti dospívají a seznamují se s hořkostmi a těžkostmi života. Poznávají spoustu nových lidí a začínají si udržovat odstup.
Naše, nyní již sedmnáctiletá, dívka v rozpuku se seznamuje s chlapcem. Prožívají krásné chvíle, ale i starosti. Ve všem si pomáhají, dejme tomu do doby, než přijde její CHTĚNÉ poprvé. Opět slyší krásná slova, mezi nimi: "Mám tě rád.." Řekněme, že nevěří tomu, že jsou všichni chlapi stejní. Má svou první práci a poznává druhého, třetího, čtvrtého..
A my to tak necháme..

Čas plyne a nedávno malá holčička oslavila čtyřicáté narozeniny. S muži navždy skončila, je nezaměstnaná, v chudém bytě žije jen se svým mazlíčkem - jezevčíkem Tonym. V tomto stádiu se většinou nudí ve svém holobytě, protože se bojí lidí. Tony je její jedinou oporou, která ji drží v tomto zkaženém světě. Den co den se před jejíma očima odehrávají pouliční rvačky. Každý večer, než jde spát, špitne: "Tony, mám tě ráda.."

Šedesát let na krku. Veškeré úspory jsou pryč. Neteče teplá voda, v zimě se netopí. Nejsou peníze - není co jíst.. S krabičkou zápalek a rozštípanými dveřmi sedí babka u táboráku uprostřed pokoje a pomalu otáčí svého jezevčíka. Při vydatné večeři si libuje: "Mám tě ráda.."
A my to tak necháme..

Nakonec stejně umře hlady a ani pes neštěkne. Nikdo ji nezná, nikdo se o ní nezajímá. Svět se mění a my s ním - k horšímu a horšímu.. Malé děti se vraždí ve školách, všude samé násilí a lehké dívky.. Jo, lidi sou svině.. ;)
A my, to tak necháme..


Moc Vás prosím o komentáře, ať vím na čem jsem ;) Předem děkuji
Angel of hell




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/