Proč nezničit celý svět,
a proč neurvat ze srdcí květ,
proč nevzít život všem lidem,
a proč nevzít vše na světě milém.
Proč ne,
či proč ano,
otázky to všeljaké,
ale proč je vždy to němé,
proč je vždy pro všechno slepé.
A zmar,
vzít dar.
A proč ne?
Ne? A proč ne?
Bojuješ s křídou v automatu,
a přitom neznáš nic než žal,
žijeme ve strohém dilematu,
tak kurva pal už, pal!
Proč nezničit city v sobě,
proč ne? V této kruté době,
proč nesebrat hračku dětsku,
proč nedodat ničení lesku.
Jsme pány rozumu,
bojujem s příznačným klidem,
vraždíme miliony,
oháníme se bílým mírem.
Proč ne?
Ano? A proč ano?
Krása žal,
život vzal.
Neznáme ani trochu z života vlaku,
letíme jak vystřeleni z praku,
a bojujem,
a sužujem,
a ničíme,
a mlčíme.
Jen tak dál,
proč ne,
proč ne pro všechno myslitelné utrpení,
proč věřit v Kristovo vykoupení,
jen zmar a destrukce,
duševní to obstrukce,
andělíčci pláčou na nebi,
kdopak jim dnes ještě naletí.
Ave Satan pane můj,
proč nezničit svět vládče svůj.
A zmar a pýcha žal,
Ave satan nezabral.
|