Kdo jsem
Miluji běh nejtemnější nocí
za svitu úplného měsíce
opájím se vlastní mocí
dívčí křik zoufalý slyšíce.
Z rozšklebené tlamy
kyselé sliny kanou
nad roztrhaným tělem panny
mé choutky vstanou.
Drápy, zuby, tesáky
tlapy ženou se stříbrným svitem
keříky, stromy, bodláky
schovávám se před úsvitem.
Temná je smrt mezi stromy
a ty víš žes chybila
když obcházel jsem ztichlé domy
tvá zvědavost tě zabila.
Ta vzrušující honba
tvůj nejrychlejší běh
nezbyla ti volba
dochází ti dech.
A tak úsvit ledový
halí šedý mrak
nikdo se to nedoví
že jsem vlkodlak.
|