|
Každý den, když scházím dolů,
po schodech, co každý zná,
setkají se oči naše,
kdo nám vysvětlení dá?
Zkouším hádat, co si myslíš,
co si přeješ, o čem sníš,
jestli mé pohledy vnímáš, jestli o nich něco víš.
Překonávat strmou skálu, křičet vzdory ozvěně,
všechny moje snahy marné ztroskotají na stěně.
Tak jdu zase jednou dolů, nohu s nohou vystřídám,
čekám, že mi něco řekneš, čekám...zas se nedočkám.
|