poslední válka - kapitola III

Poslední válka

III.) Deset hrdinů

„Tak na co čekáme?“ zeptal se Frenan, „kdo je těch deset hrdinů?“
Po jeho otázce se v místnosti rozsvítilo. Nebylo to jasné světlo slunce, ale sporé osvětlení fialové barvy. Frenan a Ian se teď v komnatě Ancorionu mohli vidět. Nad nimi se tvořily jakési obrazce ze světlých a tmavších odstínů barvy. Bylo to, jakoby se nad nimi vznášel duch Ancorionu.
Teď se před strážci Středu zjevila mapa, plán Titanu. „Toto je Titan, jak jistě víte. V jeho srdci leží Falcenland, bájná říše, známá separací dobra a zla. není to tak dávno, kdy největší ze všech Mocných porazil zlo a zařídil ve Falcenlandu na dlouhou dobu mír. Jmenuje se Nathaniel a právě on je první z Desítky.“ Při Ancorionových slovech se na mapě Titanu objevily hranice Falcenlandu. „Podle mých informací,“ pokračoval Ancorion, „se Nathaniel nyní nachází poblíž své rodné vesnice na východě.“
Frenan z kapsy vytáhl kus pergamenu a napsal si na něj Nathanielovo jméno, svět, odkud pochází a pár poznámek. Ian ho při tom sledoval a v duchu si představoval, jak takový Mocný může vypadat. „Mám to,“ řekl konečně Frenan a zahleděl se opět do prostoru před sebou. Plán Titanu zmizel.
Namísto něj se teď objevila Gaherie. Hory na jejím severu byly obtaženy tlustou černou čarou a na jihu byl zeleným vykřičníkem zvýrazněn jižní most spojující Gaherii a Střed. „Gaherie je sice nejmenší ze všech světů, ale žije zde nejvíc hrdinů z Desítky, šest.“ Na mapě postupně naskákalo šest modrých bodů. Dva byly v hlavním městě Gaherie, nazývaném od pradávna Dvě Tváře. Dva se rozzářili nedaleko hor obývaných Škůdci. Jeden se pohyboval na východě, v oblasti Gaherských močálů a poslední bod dominoval plibližně ve středu říše, kde se rozkládal Prastarý hvozd.
„Ve Dvou Tvářích žije maršál Slyth, expert v boji se sečnými zbraněmi. Není to člověk, ale ještěr. Je jedním z Dungeon Masterů, dobrodruhů, kteří se vydali do temného labyrintu na severu, aby získali slávu a ukrytý poklad. Sympatické je, že všichni čtyři svůj podíl rozdali lidem. Stali se nesmrtelnými pro svůj národ a všichni čtyři jsou dodnes uctíváni skoro jako bohové.
Dál žije v hlavním městě elf Ryan. Výborný léčitel, lučištník a stejně jako Slyth je i on Dungeon Master.
Na východě se potuluje válečník Bash, napůl člověk, napůl lidoop. Je dalším Dungeon Masterem. Na rozdíl od Slytha nezpohodlněl. Po návratu z labyrintu mu chybělo dobrodružství, a tak často chodí s jinými dobrodruhy na hon za poklady.
V Prastarém hvozdě pobývá kouzelnice Elianor. Je mladá, ale lepší než spousta starých mágů dohromady. Se svým drakem Fireballem cestuje po Gaherii a pomáhá tam, kde je třeba.
Poblíž severních hor sídlí čaroděj Knerserus, čtvrtý Dungeon Master. Po návratu z labyrintu chtěl být sám, aby mohl v klidu psát knihu o svých dobrodružstvích. Žije sám, daleko od lidí, ale přesto je stále nejmocnějším mágem v Gaherii.
No a poslední je nekromant Draker. Syn jednoho z nejstrašlivějších tyranů, jaké Gaherie pamatuje. Drakerův otec Skelet vytvořil armádu kostlivců a chtěl si podrobit celou Gaherii. A bylo by se mu to snad i podařilo, kdyby náhle z neznámé příčiny nezemřel. Draker se za otce stydí a nepředstavuje se jako Skeletův syn. Přestože nekromanti jsou známí jako zosobnění zla, Draker je dobrák.“
Frenan stěží stíhal zaznamenávat všechny informace, ale s Ianovou pomocí sepsal vše, co jim Ancorion řekl. „Můžem dál!“ prohlásil konečně Ian.
„Na řadě je Vesmír!“ uvedl Ancorion a jako na povel zmizel plán Gaherie a objevila se sluneční soustava. Na jejím modelu se začínala zvětšovat planeta Země, až nabyla obřích rozměrů. Už na ní byly jasně vidět všechny kontinenty, když Ancorion promluvil znovu:
„Na Zemi jsem vybral dva hrdiny. Prvním je major James the Router, velitel vojenského oddílu, známého pod názvem Modrá elita. Bohužel, všichni jeho muži byli postupně zabiti v těch nejtěžších vojenských operacích, jaké si dokážete představit. Fakt, že on všechno přežil, ho řadí do Desítky.
Druhým pozemšťanem v Desítce je poručík Keith Sullivan, krycím jménem Reptile. Nejlepší sniper na světě. Myslím, že se s Jamesem zná. Tenhle chlapík neví, co jsou to nervy. Jeho úspěšnost střelby bere dech. Minul jen jednou v životě.“
Tentokrát neměl Frenan s přepisem informací do pergamenu žádné problémy, a tak téměř ihned po Ancorionově vyprávění oznámil, že se může pokračovat.
Zmizela i mapa Země a objevil se náčrt posledního obydleného světa, galaxie Scarb.
Mezi všemi planetami byla jedna dvojice v modrém kruhu, planety Jelad a Sibou.
„Ve Scarbu se nachází mnoho planet, ale ty nejdůležitější leží před vámi. Na jedné z nich v současnosti sídlí poslední Sibouský rytíř, Luke Hero. Sibouští rytíři byli známí svou schopností ovládat Energii. Ta jim dávala jisté telekinetické a telepatické schopnosti. Luke je poslední a zároveň nejlegendárnější z nich. Právě on je poslední hrdina Desítky.“
„Jo!“ oznámil Frenan po dopsání posledníhoslova na pergamen. Poté ho stočil do svitku a strčil do kapsy. V tu chvíli se z místnosti vytratila fialová záře a oba strážce opět obklopila neproniknutelná tma.
„Takže víte co máte dělat. Navštivte postupně všechny tyto světy a přiveďte do Středu všech deset zmíněných hrdinů. A pospěšte si. Nevím, jak dlouho bude trvat, než se Škůdci odhodlají k útoku, ale času rozhodně není nazbyt.“
Frenan jen tiše přikývnul a měl se k odchodu, ale zastavila jej Ianova otázka: „A co bude potom? Pomůže nám ta Desítka? máme jistotu, nebo aspoň šanci, že společně dokážou odvrátit hrozbu našeho zániku?“
Přestože Ianův hlas zněl až panikářsky, Ancorion mu klidně odpověděl: „Šanci máme určitě, ale jistotu máme jen jednu. Když těch deset hrdinů neseženete a nepřivedete do Středu, bude tohle naše poslední válka…“