Dekadentní básnička

Šampíčko v katalyzátoru
chutná jak botky z Ulánbátaru
prošlapané údolím jitrnic
potřísněné ledem z Vítkovic.
Botičky testuji umělým šroubem
kterým doma při večeři brambory loupem.
Švec je zašíval jak ťukal datel,
nyní jsou pevné jak krtkův pytel.
Krteček vylezl a udělal kotel,
chce se mi spáti - navštívím motel.
Jak ležím v posteli, brzlík mi pospává.
Skleničky padají, zemětřesení nastává.
Země se odtrhla, odplouvá motel.
Už není motel, teď už je botel.
Příliš těžký je však tento botel,
podobný Titanicu jest jeho ortel...