Akoholová elegie

Dneska jsem to kapku přehnal s fernetem.
Má játra se vzpínají: "Se žaludkem zametem!"
Vyběhnu před krčmu, sotvaže chodím.
Z posledních sil šavli vyhodím...

Ve zvratkách uvidím červené papriky,
mezi nimi doutníky z dřevěné trafiky.
S tím jsem vyvrhnul i pár korkových zátek.
Musel jsem je spolknout snad minulý pátek...
Škytavka teď dostala ven nestrávené kuře.
Žaludek se vyprázdnil, již nemůže být hůře.

Z hroudy zvratek stoupá dým od kyseliny solné,
chtěl bych odtud zmizet, avšak nohy nejsou svolné.
Kolena se podlomila, na zem jsem se skácel.
Hrudník málem dopadl, zrovna kam jsem zvracel.
Naštěstí mi ruce slouží, rychle se pryč plazím.
Po pár metrech putování hlavou do zdi vrazím.

Omráčen zde v noci ležím do krásného jitra.
Vím, že krčmu nenavštívím dříve nežli zítra.
Doma v teple nad šálkem čaje celkem jasno mám,
že po včerejším utrpení dneska nechlastám...