V. Samorost - V láhvi absintu utopil jsem múzu

"

Jsem opilý
Tak moc
Že prodal jsem i vtip
Za chlast
Toť výprodej
Na burze starých knih

Jsem
Jak ten šnek v ulitě
Prej
Tak opilý
Vím, že se mýlíte
V poledne tmy

La Flinta ze Plíce

Mi hraje z gramofónu
Opilejší než ryby
Ten prodán bůhví komu
Co se třou přes kabely
Zemí zní
Ty podmořské
Budu-jí
Zaoceánské miny

Ty z druhé světové
Můj spánek netíží
Manželek mých i tvých
Bezesní hlemýždi
děti to musí vědět
Spím s želvou v krunýři
Fůj manželky
Jen mažte raubíři!
Všechny vás vypovědět!

Hluchým hrával náš dudák
Vždy rády co tisk píše
Ten spálil tenkrát čumák!
Říkaly dětem v břiše
Manželka má i tvá
Že prej tu bude milo
V kiosku hrá
V kině však vylidníno

Mají prý zlatou rybku
A jí že zavřou snad
Ústa Velkému pysku?
Já čumák nechám koukat
Ať hudba mi ho stmelí
Tu Mozart přehmátne se
Skládankář hluchoněmý
Vědec kousne se do rtu
Ten div mu nevypadne
Šáša poplive loutnu
Umělče, máš to marné!
Jen ať se ta zem točí
Já pro svět mrzký přece
Tvrdím, člověče
Vždyť, přehmátl ses stokrát
Tak ať znova přehmátneš se!

(Všimli jste si během prvního čtení, že místy přeházel zelený šotek verše?)