|
Vítr
Neklid mi přináší
Krajina za bouře
Krajina v klidu dne
Krajina za noci
Slýchávám šeptání
O kouři bez ohně
O ohni bez kouře
O kruté bezmoci
Vítr se ovíjí
Kolem mých myšlenek
Kolem mých nadějí
Kolem mých doufání
Neklid mi přináší
Podivné zpívání
Podivné poémy
Podivné vzývání.
Až jednou zaslechneš, co si povídá vítr se střechami domů, poznáš, že je důležité jen to, co sama určíš. Až budeš v noci beze spánku, zpocená pod peřinami, ukrytá před temnými běsy myšlenek, zaklepe tenký prstík větru na okno a pozve Tě do krajin, kde se prastaré významy věcí mění. Až půjdeš, a pod nohami Ti bude vířit popel dávných měst a mrtvých básníků, pochováš v těch končinách i svou naději, i tu.
Ale získáš sílu jít dál, až tam, kde nic než víra nemá smysl.
Berou mě za ruku
Větrné mocnosti
Větrní proroci
Větrní páni Cti
Jít s nimi znamená
Tančit si v oblacích
Tančit nad krajinou
Tančit a slyšet smích
Ztratit svá zoufání
Odejít od všech pout
Odejít z vězení
Odejít, boty zout
Proto naslouchej větru ve všech svých dnech, naslouchej a pečlivě probírej slyšené. Hraj si s větrem a prosívej jej mezi prsty, líbej svého přítele, který přichází z nebes a sladkých dálek nad horami. Jdi v míru a tanči bosá v trávě, tak jak Ti vítr našeptává. Vždyť neexistuje důvod, proč všechno zlé a malicherné nezahodit, nenechat odnést větrem. Udělej to.
Buď šťastná.
|