Gertal

Isogar jen tak tak zachytil svůj pohár, když na stůl u kterého seděl dopadla sekera.
„Mam toho tak akorát dost, nenecham se nahánět jako králík!“ naklonil se k Isogarovi obrovský muž s dlouhými vlasy.
„Co?“ zeptal se Isogar překvapeně.
Muž chytil Isogara pod krkem a přetáhl ho přes stůl. všichni hosté rychle zamířili ke dveřím.
„Ale pánové, přeci byste se tu…“ vrhl se k nim hostinský, ale když Isogar udeřil útočníka pěstí do žaludku, rychle se schoval do kuchyně. Isogar dopadl na zem a tasil meč!
„Co seš zač,“ zachropěl a levou rukou si masíroval krk.
„Tak ty nevíš, kdo sem?“ zamručel muž s dlouhými vlasy a zvedl ze stolu svojí sekeru. „Tři tejdny seš mi v patách a najednou nevíš kdo sem!“
Isogar se sehnul a sekera ho minula.
„Nemohli bysme si sednout a promluvit si?“ zeptal se Isogar.
„Promluvit si?“ zasmál se muž se sekerou, která opět jen o kousek minula Isogara.
„No víš, budem mluvit a poslouchat jeden druhýho a všechno se to vysvětlí,“ uskočil Isogar. „Do…,“ vykřikl, když zakopl o židli a upadl na podlahu, jeho meč odletěl někam dozadu.
„Co chceš vysvětlovat, všechno je to jasný!“ odkopl muž s dlouhými vlasy židli, o kterou Isogar zakopl a rozmáchl se.
Isogar se pokusil odvalit stranou, což se mu povedlo jen napůl. Ležel u zdi! Zavřel oči…
XXX
Sekera se zabořila do podlahy těsně u Isogarových zad. Vlasatec se marně pokoušel vyprostit svou zbraň z podlahy. Isogar se zhluboka nadechl a jeho okovaná bota se mihla vzduchem. Protivník pustil sekeru a chytil se za stehno. Isogar se netrefil tak jak chtěl, ale i takhle získal chvilku, aby se postavil.
„Vždycky mě děsně nasere, když se mě nějákej blbec pokusí zabít,“ zavrčel a pokusil se muže znovu kopnout. Ten chytil jeho nohu a odtrčil ho od sebe. Isogar se se zapotácel, ale udržel se na nohou, alspoň na chvíli. Muž se rozběhl, chytil ho v pase a společně rozdrtili jeden ze stolů.
„Slez ze mě, ty hromado sádla,“ odstrčil Isogar muže stranou a malátně se postavil. Otočil se a narazil na pěst!
„Hromada sádla?“ vykřikl muž a znovu udeřil Isogara pěstí do tváře.
Isogar pokřásl hlavou a otřel si krev, tekoucí mu z nosu.
„Zlomils mi nos,“ štěkl na muže.
„A to sem ještě ani nezačal,“ odvětil muž a ušklíbl se.
„Nezačal?“ Isogar chytil jednu ze židlí a vrhl se na muže. Ten se pootočil a židle se rozbila o jeho záda…
XXX
Venku se začalo stmívat a rachot z lokálu utichl. Hostinský opatrně pootevřel dveře a nakoukl do lokálu. Potom hlasitě zaúpěl. Místnost ležela v troskách a dokonce dubové schodiště, které vydrželo několik generací, se proměnilo v několik prken a trámů. A ti dva kteří to měli na svědomí, stáli uprostřed té spouště a dívali se na sebe. Hostinský se radši znovu zavřel v kuchyni.
XXX
Stáli proti sobě a hlasitě oddechovali.
„Vyvazil fi mi dfa fuby,“ zašeptal vlasatec.
„Tys mi přerazil nos, tak sme si kvit,“ odsekl Isogar.
„A natvh fi mi ucho,“ otřel si muž krev stékajcí mu po krku.
„Co?“ se Isogar blíž.
„Ucho!“ ukázal muž na krvavou masu, která byla jeho uchem.
„Jo ucho,“ přikývl Isogar, „a co moje žebra?“
„Fo je mi do nich,“ mávl vlasatec rukou.
„Co si vlastně zač?“ rozhlédl se Isogar po místnosti, ve snaze najít něco na co by si sedl. Nic takového, tam, ale nebylo.
„Kdo fem???“ vykřikl muž, ale hlas mu selhal. „Pved tfema tejdnama, mi v Dautanu vekli, že po mě def!“
„Jo v Dartanu sem byl,“ přikývl Isogar a sedl si alspoň na podlahu.
„Menuju se Gevtal. Kdyv mi vekli, ve me hvedáf, fsal sem hohy na vamena, ale uv mě nebaví utíkat.“
„Gevtal?“ poškrabal se Isogar zamyšleně na hlavě.
„Ne Gevtal, ale Gevtal! Né v, ale v,“ zamračil se vlasatec.
„Gevtal, Gevtal… Nejsi náhodou Gertal?“ zvedl Isogar hlavu.
„Tak fidíf, ve mně vmáf. Já tě vabiju,“ vrhl se muž kupředu, zapotácel se a padl Isogarovi k nohám. Ten se hlasitě rozesmál.
„Fo fe fmějef?“ nazdvihl muž hlavu.
„V Dartanu sem tě hledal, abych ti vyřídil vzkaz od Tamara,“ plácl Isogar Gertala přes rameno.
„A fo fi mi měl vyvídit?“
„Aby ses nezaplet do nějáký rvačky, že za měsíc tě potřebuje na nějákou práci,“ svalil se Isogar na záda.
„Do pvdele!“ vydechl Gertal a oba dva se rozesmáli…