|
Niennina píseň
Plakala jsem pro strom
Měl listy mladé, zelené a kůru svěží
Však sekerou stačily tři rány stěží
Pak tu byl dům
Mnoho lidí dobrých v něm žilo
dřevo už však dávno shnilo
Nezbylo nic
Plakala jsem pro ptáka
Zpívával mi za svítání
Sladké to bylo trylkování
Však šípem v srdci
končila píseň znenadání
Pro radost lovce
Plakala jsem pro muže
Byl silný, hrdý, vznešený
Teď kosti kryjí kameny
Při bitvě dávných království
nůž s podivnou lehkostí
Našel svůj cíl
Plakala jsem pro elfku
Za motýlem odběhla
při cestě na Západ
skřeti ji lapili
jas v očích zhasili
Ne, nikdy nemohla chápat
Svou pomalou smrt
Plakala jsem pro tento svět
Pro to dlouhé stárnutí a umírání
A ještě pořád pláču
|