|
Den se již pomalu ke konci chýlí,
Slunce už brzičko zajde,
hvězdy mi na nebi zazáří potom,
Měsíc mě na Zemi najde.
Mám jenom přemýšlet kam dá se dojít,
míjíte-li cestou hvězdy?
Dlouhými kroky se hned rozeběhnout -
odejít chci už pryč. Navždy.
Kam jste jen zmizeli, bez ptaní, bez hlesu?
Kam odvál vás všechny čas?
Spala jsem den nebo rok, či snad staletí?
To ptám se, lidé, já VÁS!
Kam zmizel život, kam ptáci, kam zvířata?
Zbyla tu jen pustá zem.
Poslední z planety modré chci odejít,
vědět, proč sama tu jsem.
Nezůstal jediný tvor ani rostlina,
otázek jsou zde však tisíce.
Nevím, co udělat, nedá se odejít,
hledím dál do tváře Měsíce.
Někde tam jste snad vy, přátelé zmizelí,
ke hvězdám jít s vámi nemohu;
poslední na Zemi - věřte, že zdá se mi -
poslední bez kousku rozumu.
|