Byl pozdní večer - první máj,
večerní máj, byl lásky čas;
já nešťastná se vracela -
pláč na krajíčku, slabý hlas.
Nic nebylo, jak chtěla bych,
má láska tě nezajímá;
ač pláču již pár měsíců,
můj smutek kdekdo nevnímá.
Jen řekni mi: Proč je to tak?
Proč nechceš mít mě rád?
Proč brečet musím víc a víc -
budoucna se dál bát?
Jak chtěla bych zapomenout
a neplakat už dál….
Myslet na tě však budu vždy,
ač by ses nenadál!
Věř, že mé srdce umírá,
když vzpomíná na minulost;
a že se lépe necítí,
když nevidí už budoucnost…
Jen pro TEBE že tluče teď,
jen TEBE miluje,
jen pro TEBE tu zůstává,
jen pro TEBE žije…
|