Vzpomínka
Za mlžným obzorem přebýváš Jasné hvězdy mraky halí A ty cestu naši nehlídáš Ta daleko nás zavedla Až na pokraj beznaděje Však noc zatím nepadla A na domov vzpomínka vždy hřeje Na potoky a nebe vlahé A šumné hvozdy zrána svěží I vrchy větrem ošlehané Snad nazpátek zas cesta běží |