Zkáza Lörinelé fanil

(vílí žalozpěv)

To údolí, kde Světlo spí
Skryté ve stínu skal
To údolí zná vílí zpěv
Však nezná smrt a žal

Sen svítání, jej ochrání
Chrání jej láska hor
Mé údolí, dům paní víl
Miluje každý tvor

Však přišel den, co zničil sen
A nastal večer zlý
Strach sevřel kraj, boj poslední
Čeká teď údolí

Voj freklanských, i lidí zlých
Domov víl obklíčil
Však Sanvis se jim postaví
V Lörinelé fanil

Pryč posílá všechny Paní víl
I elfské hrdiny
Se soumrakem dá sbohem všem
Paní té krajiny

Padne hranice, stvůr tisíce
Valí se údolím
Zvuk polnice, hudba bojová
Vyhrává tvorům zlým

Tak zmírá kraj, ten tichý ráj
Na pospas žoldákům
Kvítí uvadá, listí opadá
Mrtev královnin dům

V nerovný boj se Sanvis dá
Dvanáct kouzelníků
Stojí proti ní, jak temný drak
A sto bojovníků

Snad umírá, snad odlétá
Královna lesních víl
Její duše tisícletá
Jistě však zná svůj cíl

Sama země pak tu otvírá
Jícen zatracení
A nicota se šíří dál
Úniku už není

Teď v potoce tam proudí jed
A nezní vílí smích
Jen zrůdný skřek, dál z lůna hor
Mrazí v lidských duších

To údolí, ten smutný kraj
Je hrobem, temnotou
To údolí, zničený ráj
Prokletý samotou