Nahá

nahá
jak prsty v rukavici.. bez roucha jak Alenka spící
v objetí těsném svíráš mě.. prý láskou..
a jen jemně
bolí to.. nevím jak dál.. jako by jsi stále nade mnou stál
bezbranná jak motýl v síti.. nemám kam jinam jíti
jak loutka s bezvládnými údy.. ve snu mě straší zlé stvůry
to je jen krev,
neplakej.. On miluje mne, není zlej
já to zavinila.. hněv jsem do něj vlila
omlouvám se zas a znova.. co bych dělala bez svého
Boha?
svého Stvořitele, mojí rukavice.. svého Pána
hořce milujíce
bolest patří k lásce.. nesmím plakat, raději žít v masce
jsem jen Tvá Alenka spící.. krev už zasychá ve světle svící
je mi zima, s Tebou v propasti samoty.. nezbavím se té
nahoty
nechci, nemůžu,
nesmím.. světlo zhaslo, nekřičet, neplakat..
nesmím!
nevidět neslyšet, jako socha být.. nechat se znova
podmanit
jako už tolikrát.. okolo srdce ostnatý drát
žiju..
ještě pořád... co víc si jen
přát?