|
Věř mi, že dávno se nebojím smrti,
nemám strach ze tmy či nemoci,
je tu však jedna věc, kterou se trápím –
- a to hloupým pocitem bezmoci.
Věř mi, že došla jsem okraje propasti,
zdálo se tak snadné skočit,
říct pravdu o světě, udělat jeden krok,
tak to vše najednou skončit.
Věř mi, že není odpověď na naše otázky
ukrytá na konci snadnější cesty,
nejvíce řešení i dalších dotazů získá,
kdo obtížně stezku si klestí.
Věř mi, když člověk chce, dokáže cokoli
ve víře v naději, bohy, či nebe,
však co nejvíc povznáší, pomáhá ti jít dál,
je víra v život a v sebe.
A prosím, věř mi, že se dá létat i bez křídel,
dohnat tak ráno a uniknout noci,
nemusíš dál se bát, pokud jen máš ten dar,
vznášet se na vlnách moci.
|