|
V tmavé kápi smrt již nese,
potkáš ji i v černém lese,
jak tam hledá vyvolené,
životem již otrávné.
Černá ovce s nočnímy stíny,
mezi nebe a peklo vráží klíny.
Tvou duši stáhne do hlubiny,
zakryje tím oči Madoniny.
Podvodníci se jí bojí,
ona je s peklem spojí.
Za dobrem však také stojí,
se svolením osoby trojí.
Ona s kosou nade mnou stála,
moje milá se o mně bála.
V zahradě zatím réva zrála,
smrt si mně sebou vzala.
Pláče stále milá moje,
s city se dává do boje.
Je to pro ni žal a trp,
nasnáším SMRT, SMRT, SMRT.
|