Sonet o zapomenutém ohni

Nad černým pásem spí barevný pruh
potmě je zábava nevinná a čistá
pro duhové stužky je tu málo místa
do letní noci proudí horký vzduch

V proudech poslední pestrý karneval
noční obloze vyšlehává oči
nikdo v masce se zpátky neotočí
holčička s drápky může plakat dál

Trosečník na ostrově zpolámaných větví
hraje si v odrazech s pobřežními světly
vzpomínka na oheň, když ještě v krbu plál

Barevný krunýř nepropouští slzy
sténá tu opuštěný navždy bez iluzí
obklopený vodou, které se tak bál