|
ZATRACENÍ
Zahořkl jsem světlem světa,
zahořkl jsem běhěm dní,
není pro mne více léta,
jen vánice v duši zní.
Opustil jsem cestu lidí,
opustil jsem víru snad,
je-li Bůh tak snad to vidí,
že zbyl mi v duši jenom chlad.
Tak kde jsi Bože, když Tě volám ?
Kde jsi Pane, Ty velký v nás ?
I bez Tebe svůj žal zdolám,
ať Tě vezme ďas !
Svojí cestu krví zkrápět,
já žal a vztek v hrudi mám,
není tady cesty nazpět,
Boha svého už neznám.
|