Tak hustý les je bez listí,
tak řeka horská bez vody,
tak dům bez oken, bez dveří,
tak jsem já bez ní.
Chodím mezi lidmi všemi,
nic než šeď já nevidím,
oči mé jen hledí k zemi,
když jí nespatřím,
nic spatřiti nechci.
Stromy jsou již dávno mrtvé,
z luk dnes už nic nezůstalo,
studny věky jsou suché,
a ona hvězda nezáří.
Tak tu sedím v temné noci,
není již mně pomoci....
|