|
Svatyně v oblacích
kroky Tvé větrem jdou
vzkazy své po ptácích
posíláš oblohou
Otázky klade Ti
blázen, jenž vykročil
V odpověď pomlčíš
abys mu odvětil
Přec ve Tvé svatyni
o radu žádám
Řekni, jak správně snít,
jak z karet hádat?
Jak srdce uklidnit
a prožít své dny v míru
kde hledat štěstí, klid
naději... snad i víru?
V chrámu jen mlčení
a mihotavý přísvit
láká ke spánku.
Kam vedou kroky
tiše cinkajících
přezek opánků?
© Jaroslav A. Polák, 2000
|