|
Úsvit krvavě rudý jest
Pláně zalité září ranní
Kapičky rosy blýskají se
Za ranního kuropění
Většina lidí probouzí se
Za kohouta kokrhání
Někteří však ještě za tmy
Chopili se svých zbraní
Po kraji rozléhá se
Hlasité ržání koní
Mísíce se s pokřiky
Mužů v brnění
Komu co bitva přinese?
Pomalu strach nahání
Ve vzduchu cítit je smrt
Dnes užije si hodování
Sešikované oddíly
S vlajkami a korouhvemi
Hledí napjatě na sebe
Přes pole bitevní
Vévodové a maršálové
Před řadami povzbuzují
Burcují své rytíře
A pak již helmice nasazují
Poslední chvíle soustředění
Všichni naposled modlí se
Ať stojí bůh právě na jejich straně
A ať požehná jim jejich zbraně
První salva ostrých šípů
Sype se na nepřítele
Pár obětí zanikne v dusotu
Neb k útoku pobídli rytíři své koně
V tu chvíli jako by čas se zastavil
Obloha potemněla, v očekávání
Rozhoduje se o osudech lidí
Šťastný bude, kdo se smrti ubrání
Již řinčí o sebe meče, koně se vzpínají
Ohlušující bouře, jak kovy o sebe cinkají
A kdesi v pozadí stojí král se svými věrnými
Kochajíce se bojištěm, zakryti hábity černými
Na zemi přibývá těl mrtvých vojáků
Již ne bojiště, nýbrž pohřebiště
Pomalu tvoří se potok, z krve padlých
A pak potok přechází v řečiště
Bitva chýlí se ke konci
Řev mužů a koní ustává
Vyhrál ji vůbec někdo?
Tato otázka vyvstává
Ptáci se vrací nad pláně
Ze zvědavosti snad
Ve vzduchu krouží havrani
Těší se, až ukojí svůj hlad
Mniši mezi těly zohavenými se brodí
S modlitbami již příliš nepochodí
Snad jen ještě oči zatlačit
A jít s biblí zase o kus dál
Děkovat bohu za požehnání
Že přinesl jim vítězství
Však tolik životů vyhaslo
Vždyť je to vlastně neštěstí...
|