Nechtělas‘ odejít, nechtěla
Však jinou cestu jsi neviděla
Kdy nastala ta proměna
Čím to žes‘ tolik zesmutněla?
Kdys úsměv zdobil tvou tvář
Nad hlavou stkvěla ti
Téměř svatozář
Však hle nyní již jen pláč
Třpytivé slzy ti stékají
Snad pouze zlý sen máš
Hodina večerní
Přikryta tmou
Jen zvony kostelní
Na mši zvou
Míjíš lesy, i domy studené
Míříš, jen ty víš kam
Stejně jak myšlenky tvé, zakalené
V tvém srdci zbývá jen žal
Sychravý dech větru, sílu ti bere
Pařáty, drápy, sápou se na tebe
Pomoc odmítáš, sama chceš být
Sama vstříc krutému osudu jít
Kam poděla se jiskra tvá
Snad ještě nezhasla
Jistě v tobě ještě přebývá
Leč plamínek jasný mizívá
Tvá pouť je nejasná
Jen ty víš jak skončit to má
Jen tma a ostré skály, svědky ti jsou
Že nedokážeš dále putovat tmou
Na obloze zas jedna hvězda zhasíná
Plamínek naděje, jiskra tvá...
|