|
Čekáš, na prázdném nástupišti
Nádražním hodinám
Chybí ručičky
Vyhlížíš vlak, co zpoždění nemývá
Rychlík bez konečné
Dokola jezdívá
Marně bys vagony počítala
Táhne se jak nekonečný had
Ani nevíš jak ses tu ocitla
Jízdenku nestihla sis obstarat
Tento vlak však zdarma jest
Průvodčího zde nenajdeš
Bez varování přijede
Až naposled vydechneš
Vlak černý, strojvedoucího nemá
Životem a hlavně smrtí je řízen
Hoduje na živých, mrtvé z nich dělá
Na další dávku se těší, má žízeň
Jako parazit...
My dopřáváme mu velice
Krmíme dávkami dvojitými
Je to nezbytné?
Ochotně a s radostí
Na každém se pohostí
Nenasytně
Nikdy neodolá, nikdy se nepřejí
Ač stačilo by mu množství menší
My však držíme ho pevně na kolejích
Blíží se, a život zdá se být tenčí...
|