Nevíš

Nevíš jaké to je
žít v samotě
bez lásky..
bez přátel..

Když bolest
padá ti do náruče
společně s utrpením..
Musíš jít dál
a doufat
že se to změní..

Nevíš jaké to je
žít v temnotě
bez světla..
bez barev..

Když slzy touhy
padají ti do náruče
společně s beznadějí..
Musíš jít dál
a doufat
v rozednění..

Nevíš jaké to je
žít nepochopen
se svými sny..
bez zájmu ostatních..

Když sny se rozpadnou
nastane ticho
a nikdo ti neřekne
že "bude to dobrý.."
proto
dál kráčíš temnotou
a doufáš v zapomnění..