Oblohy střípky do dlaní beru si vzduch je teď řídký a slzy rosí mé prázdné dlaně Rosí je za světla úsvitu při svitu červené záře pro radost necitů oněmní tváře A ústa ztratí slova schoulení v klíně hledáme znova v té tmavé hlíně svoji duši...
Nola77@seznam.cz