Návrat

I.

27. rok, 6. měsíc, 12. den letu SX 18

Konečně, vlevo vzadu mizí Mars a přede mnou už je jen maličký Měsíc a hlavně modrá planeta velikosti kulečníkové koule.

- - -

Můj strach je snad ještě větší než před startem. Po téměř pěti letech se opět vracím domů na Zemi.

A díky LD paprskům na Zemi o třicet let starší.

Mám za sebou spoustu práce i spoustu týdnů až měsíců nudného letu. Za zády vleču dvě třetiny nákladového prostoru vzorků. Bude to jistě trvat několik let, než v pozemských laboratořích zpracují tu ohromnou spoustu hornin, plynů, a dokonce i něčeho co vypadá jako řasy jenomže je to nechutně žlutočervené.

Nebyl jsem sám. Na startu jsme byli tři. Ed Thorn, věčně usměvavý blonďák, velmi zásadový a velmi pihovatý Aaron O'neil a já. Já, Rocky Doo, kapitán, poustevník, jinak vesmírný prospektor třídy Beta s kvalifikací II. G. Prožili jsme opravdu velká dobrodružství, při kterých bohužel oba dva kamarádi přišli o život.

Chudák Ed doplatil na nízkou gravitaci na jedné z planetek, obíhajících okolo hvězdy SD256/10. Na té s těmi řasami. Při odebírání vzorku, velmi kovově vypadající horniny, se pod ním utrhl kus skály a když se zhoupl na jistícím laně prorazil si ochranné sklo na přilbě. Nebyli jsme ani v půli cesty k výzkumnému modulu a už nám bylo jasné že ho nezachráníme. Jediný člověk v celém vesmíru, kromě mojí mámy, co uměl udělat toasty, že se daly polykat bez kousání. S Aaronem jsme odpřísahali, jestli se vrátíme na Zemi, pojmenujeme po Edovi celou tuhle planetární soustavu.

Ve dvou jsme toho stihli mnohem méně. Ovšem dokázalo nás to velmi sblížit.

S Aaronem to bylo složitější už od začátku. Dostal se totiž do posádky jako náhradník, za biologa Elga Moora. Aaron byl tak trochu protekční dítě i když s tím statečně bojoval. Neměl to jednoduché jeho otec se svým týmem dal světu LD paprsky zpomalující stárnutí. Používají se při dlouhých vesmírných letech. Posunuly se tím hranice doletu na neuvěřitelných padesát světelných let. Jak už jsem poznamenal, měli jsme spolu několik drobných osobních neshod, ale pracovně se mu nedalo nic vytknout. Než přišel ten okamžik. Spal jsem, když mě probudila dunivá exploze, jenž se ozvala s chemické laboratoře. Byla součástí jednoho z připojených modulů ve vnějším nákladovém prostoru. Spěchal jsem jak to jenom šlo co nejblíže, bezpečnostní systém mi však pouze dovolil pozorovat dílo zkázy jedním průzorem z přechodové komory.

Naštěstí, jak doufám, nedošlo k většímu poškození důležitých funkcí a já sám pokračuji k domovu.

Už jsem tak blízko, že se na Měsíci dají rozeznat jednotlivá města. Nic neuklidní člověka tak jako známá tvář Měsíce!

Konečně po pěti letech samoty opět mezi lidmi. Dokážu se vůbec ještě vrátit do společnosti? Jak se asi změnil život na Zemi za dvacet sedm let. Kolik mých přátel vlastně ještě žije? Teď už mám vlastně pozemských padesát osm! Třeba si někdo z mých "starých" přátel vzpomene a přijde mi naproti do střediska vesmírných letů.

Kolik už se asi uskutečnilo vesmírných výprav co jsem tu nebyl. Na Měsíci, jak jsem si stačil všimnout, vyrostly nejméně dvě nové osady.

II.

"Už ho vidím!"

"Nedaří se navázat video kontakt, základno potvrďte jestli máte nějaké obrázky," hlásil poručík Adrian Lucky, mladý pilot hlídkového raketoplánu

Na základně na Zemi horečně pracovala celá noční směna. Za posledních deset týdnů se z neznámých prostor vesmíru pokoušelo navrátit na Zemi celkem osm posádek údajně pozemského původu. Pokaždé se ale ukázalo že se jedná o úmyslné narušení houstonské dohody mezi vládami Společenství Národů a Nové Měsíční Generace. Smlouvy o společném využití mimozemských surovinových zdrojů. Již osmkrát extrémistická frakce NMG fingovala návrat posádky vesmírných prospektorů a pokoušela se tak zavléct na Zemi některé uměle mutované viry neštovic či chřipky.

- - -

Kapitán Rocky Doo začal pozvolna podléhat instinktům, něco se dělo a on nevěděl co. Pozoroval na monitoru raketoplán. Ve vzdálenosti přesně jednoho kilometru se zastavil.

"Základno tady kapitán Rocky Doo, nemůžeme navázat video kontakt, při havárii na povrchu lodi došlo k poškození naváděcích systémů antény, Nejsme schopni komunikace na větší vzdálenosti, žádám o povolení vstoupit na oběžnou dráhu." Tam se snad celé nedorozumění vysvětlí, pomyslel si kapitán a pomalu ho začal ovládat pocit strachu z bezmoci.

- - -

"Voláme kapitána lodi SX27, připojte se na naši videosíť, použijte frekvenci A2," zkoušel stále pilot raketoplánu.

"Pilot základně. Základno, žádám o povolení k použití zbraní, jedná se o evidentní ukázku útoku NMG."

"Žádám o povolení použít vodíkovou hlavici k biologické likvidaci cíle."

- - -

Výprava SX27 měla předpokládaný návrat před dvaadvaceti lety a všechny po ní následující výpravy stejně jako samotný program SX se již nacházejí v muzeu počátků a konců vesmírných cest. Bylo vskutku nemožné aby se druhá vesmírná výprava vrátila na zemi vždyť pět z devíti následujících výprav skončilo dřív než opustilo sluneční soustavu.

III.

Za posledních deset týdnů není noci, kterou by v klidu prospal. Ještě nikdy nebojoval se skutečným nepřítelem. Ještě nikdy nikoho nezabil.

Neustále si vyčítal svou horlivost stát se členem elitních jednotek vojenského letectva Společenství národů.

Najednou před sebou uviděl všechny ty televizní záběry všech těch umírajících lidí, všechna ta mrtvá města, zohavená těla poté, když první raketa rozprášila viry hnisavé chřipky nad Evropou.

Probral ho hlas ze sluchátek: "Poručíku, máte zelenou."

Kapitán Rocky Doo nevěřil svým očím, od raketoplánu před ním se odpoutala bojová hlavice a vydala se přímo k němu, tahajíce za sebou rychle mizející stužku spálených plynů.

7.3.2003, B. Rak & P.W.S.