Přepadení

Noční přepadení "Hmm,takže to máme jeden speciálně upravený arbalet,vylepšný opasek s přezkou plus speciální střelivo...Tak to dohromady dělá něco málo přes dvě stě zlatejch.A máš čím zaplatit?"Říká trpaslík dívajíc se přitom na jeho měšec,který mu připadal teochu prázdnější než je obvyklé u objednávek tohoto typu.V duchu si připomněl svoje válečné kladivo pod pultem. Bezejmený cizinec neřekl ani slovo,sundal si krosnu a po chvilce hledání výtáhl úpně jiný měšec než ten u pasu.Byl plný,div že nepraskl a navíc se v něm nerýsovaly obyčejné kulaté mince,ale trojúhelníkové plíšky,otevřel ho a dva hodil na stůl... Hospodu v zelanu měl už jeden a půl dne cesty za sebou,teď už mu zbývá jen asi dvacet mil Písčiny.Šel po pěkné písčité pláži,zprava byl slyšet šum moře omývajícího pobřeží Tarského kontinentu,nalevo se tyčily Zelanské vrchy a o něco vyší Železná hora připomínající vztyčený prst na znamení opatrnosti v tomto kraji. V noci dorazil k Rilondu,prošel Zámostím,tvořeným hlavně zavlažovacím systémem z řeky Y´b.Byla ale noc,takže teď bylo vidět jen světlo linoucí se z některých oken a vytváříjící tak podivnou záři osvětlující cestu.Než došel v myšlenkách tak daleko,přecházel po dřeveném mostě.Rozhodl se vyhnout vyptávání městské stráže a jít proti proudu Y´bu podél Starých hradeb až k ulici Pod Hradbami pak kolem hřbitova a rovnou do Diaspory.Sice je trestné nevstoupit do města přes některou z Bran,ale lidé rádi riskují. Tiše se proplížil podél hradeb pomocí své obratnosti,černého oblečení,kouzelných Tichých bot,nepozornosti vojáků a trochy štěstí. Minul hospodu U Škeble,ještě se ohlédl zda ho nikdo z opilých námořníků nespatřil."Nikdo,to je dobře,teď nepotřebuju zbytečný problémy."Byla tam jen "otřískaná" hospoda s téměř nečitelným vývěsním štítem,ze které se ozýval křik a hádky z právě probíhající divoké pitky.Zrychlil krok míříc dál směrem k Diaspoře.Co ale neviděl bylo pár stínů rýsujících se na zemi za domkem vedle hospody.Když se otočil zpět viděl několik metrů před sebou pět postav zahalených ve tmě. "Tak ty zdegenerovanej intouši s Univezity,teď uvidíš co se stává těm co se spolčujou s elfskou bandou aby zničili řád a pořádek v tomle městě."Ozval se dusot bot.Za jeho zády se objevily tři další postavy."Kdo ste?"řekl,a dal si ruce vbok,nenápadně nahmátavajíc dvě dýky .Teprve teď si na nich všiml čelenek s buvolími rohy."Sme Roháči,a už dost keců...Na něj Chla...chrr.To se u právě jedna z dýk zabodla do krku,kdežto ta druhá do žaludku.Ostatní roháči zaváhali,ale pak se přece jen dali do útoku,v té době jich bylo jen šest,další dvě dýky skončily v jednom z nich.Úplně ale zapomněl na ty tři vzadu,což se mu stalo málem osudným.Jedna ze dvou vržených erinských hvězdic ho zranila na rameni,o kousek blíž a zem mohla být zkrápěna jeho krví.Druhá zadrnčela o zem poblíž jeho boty;sehnul se,zvedl hvězdici a chystal se ji vrhnout zpět,když ho přes ruku švihl mahenský bič a způsobil mu podlitiny na zápěstí,bolestí upustil hvězdici. "Tohle nemůžu vyhrát,"pomyslel si a prosmýkl se kolem tří útočníků.Adrenalin mu koloval v krvi,zrychloval reflexy,potlačoval bolest...Něco mu zavadilo o nohu.Hluk pronásledovatelů se přibližoval.Už byli skoro u něho.Pak náhle ustal. Důvodem byla velká blízkost městské strážnice.Zastavil,sundal si krosnu,opřel se o stěnu,zašátral v krosně a vytáhl malý flakónek,jenž do sebe okamžitě vyprázdnil.Teprve teď si všiml,že to co mu zavadilo o nohu byla další hvězdice,která ho zranila na lýtku."Musím dojít do Diaspory,musím!"Opět zamířil ke svému cíli. Jakmile byl na křižovatce ulic Chudinská,Pouštní,Pod Hradbami,objevilo se za ním a vedle něj čtrnáct roháčů.Od cíle ho dělilo asi dvacet metrů. Znovu se dal do běhu,i když s poraněným lýtkem jeho rychlost nebyla nijak závratná.Jen tak zkusmo za sebe hodil svoji kouzelnou hvězdici.Nic.Poslušně se mu vrátila do ruky.Za jeho zády už byl slyšet práskot mahenských bičů,jeden z nich ho zranil na krku.Přes tlukot vlastního srdce neslyšel své pronásledovatele.To jak jsou blízko si uvědomil,až když ucítil ostrou bodavou bolest mezi žebry.Vyplivl krev.Přes strašlivou bolest,kterou mu způsobila dýka vězící v ráně,vytáhl ze svého levého rukávu dýku se zubatým ostřím a ohnal se za sebe.Zasáhl útočníka,pravděpodobně do obličeje.Neměl čas to zjistit,utíkal dál.Sáhy ubývaly zoufale pomalu.Kdesi vzadu se ozval zuřivý výkřik.Konečně dorazil k první budově Diaspory,v oknech byla tma. "Konečně záchrana!"Pomyslel si a zabušil na dveře.Roháči stáli opodál se zbraněmi v rukou,čekajíc co se bude dít.Dveře se neotevíraly.Začali se pomalu přibližovat. Připravil si dvě poslední dýky k boji tváři v tvář. Naposlední chvíli se dveře konečeně otevřely.V nich se objevil muž s již prošedivělými vlasy.Elf. "Co se to tady děje?"Zeptal se mírně podrážděným hlasem. T´Wane,pronásledují mě!"Elf si prohlédl jeho zranění,nikdy nebyl velkým přítelem Artana. "Běž dovnitř."Odvětil chladně. Artan okamžitě vběhl dovnitř.Než upadl do bezvědomí stačil si ještě uvědomit nějký rozhovor,pak křik a pak rudé záblesky osvětlující ulici. "Hej,chlape!Je to všechno,nebo chceš ještě něco?"Ptá se halasně trpaslík se zlatochtivým zábleskem v očích....